Přejít k hlavnímu obsahu

Zprostředkování NRP - evidence žadatelů

Jak probíhá zprostředkování náhradní rodinné péče?

1. Poradní skupina

2. Seznámení s dítětem a převzetí dítěte

3. Péče před osvojením

4. Nestátní subjekty

 

1. Poradní skupina

Vzhledem k tomu, že novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí byl zrušen poradní sbor pro náhradní rodinnou péči, tak v Jihočeském kraji obsahově zůstal zachován, pouze pod jiným názvem a to jako „Poradní skupina".

Párování dětí a náhradních rodin

„Párování" dětí a NRP rodin probíhá tak, že poradní skupina posuzuje jednotlivé případy opuštěných dětí, kterým je hledána NRP rodina a na základě komplexního zhodnocení žádostí budoucích rodičů z evidence žadatelů o NRP doporučuje konkrétním dětem vhodné rodiny.

  • Její snahou je vytipovat pro dítě z evidence žadatelů nejméně tři páry vhodných rodičů, kterým se stanoví pořadí.
  • Pokud se poradní skupině v Jihočeském kraji nepodaří v jeho evidenci žadatelů nalézt tolerantní rodinu pro dítě, rozešle se kopie údajů o dítěti po ostatních 13 krajských pracovištích náhradní rodinné péče s žádostí o pomoc při vytipování vhodných žadatelů. Poté poradní skupina Jihočeského kraje vybírá pro jihočeské dítě z údajů o žadatelích, kteří byli vytipováni s pomocí ostatních krajských pracovišť.
  • Jestliže krajský úřad nezprostředkuje osvojení do 6 měsíců ode dne „právní volnosti" dítěte zařazeného do evidence dětí, nebo do 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení žadatelů do evidence žadatelů (pokud ti s tímto souhlasili), zpřístupní údaje z těchto evidencí Úřadu pro zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině.

Podle výsledku posouzení poradní skupiny čili „párování" jsou žadatelé o NRP zpravidla telefonicky vyzváni sociální pracovnicí krajského úřadu k seznámení s konkrétním životním osudem dítěte, pro které byli vytipováni jako možní rodiče. Na pracovišti náhradní rodinné péče krajského úřadu jsou pak informováni o všech dostupných údajích o dítěti - zdravotním a psychickém stavu, o původní rodině dítěte a sociálně-právních otázkách. Žadatelé o NRP budou mít možnost zvážit svou současnou situaci a otevřeně vyjádřit své názory a pocity.

Žadatelé obdrží tzv. Oznámení o vhodnosti, na jehož základě mají právo seznámit se s konkrétním dítětem a poté mají 30 dnů na to, aby podali na příslušný soud návrh na svěření dítěte do jejich péče.

Rozhodnutí žadatele o NRP

Dosud byla role žadatelů o NRP spíše pasivní (žadatelé byli vybíráni pro dítě), teď naopak musí být žadatel o NRP aktivní a otevřený sám k sobě. Na žadateli leží konečné rozhodnutí.

  • Pokud žadatelé z nějakého důvodu dítě odmítnou, jsou kontaktováni budoucí rodiče, kteří byli poradním sborem vytipováni na druhém místě.
  • Jestliže naopak žadatelé projeví skutečný zájem a odhodlání konkrétní dítě navštívit, bude s pomocí krajského úřadu dohodnuto seznámení s dítětem, které je v pěstounské péči na přechodnou dobu nebo návštěva v ústavním zařízení, kde se dítě nachází.

 

2. Seznámení s dítětem a převzetí dítěte

a) z péče pěstounů na přechodnou dobu

První návštěva dítěte

Budoucí rodiče, pěstouni na přechodnou dobu a jejich klíčový pracovník se společně domluví na první návštěvě - tato většinou probíhá v prostorách doprovázející organizace pěstounů na přechodnou dobu (po dohodě lze i v místě trvalého pobytu pěstounů). Tento termín je možné změnit po dohodě s pracovištěm NRP.

  • Návštěva by měla probíhat za přítomnosti sociální pracovnice OSPOD / doprovázející organizace a bez přítomnosti vlastních dětí pěstounů (lépe bez dětí, je to situace emotivní, intimní, velmi soukromá - pěstouni, je-li to možné, nevstupují před dítě - záleží na věku, jak reaguje dítě...)
  • Návštěva by měla trvat cca 1 hod, max. 1,5hod. (ne více, pro 1. návštěvu, která je ujišťovací a rozhodovací, je čas dostačující).
Seznamování s dítětem při první návštěvě

S dítětem se seznamují žadatelé za přítomnosti sociální pracovnice, nemělo by docházet k přímému fyzickému předávání dítěte mezi pěstouny na přechodnou dobu a budoucími rodiči (myšleno u miminek a na počátku seznamování - aby dítě nestrádalo odpoutáváním/odtrháváním od pěstounky, u starších dětí už bude přítomnost pečující pěstounky důležitá, aby se dítě nebálo „cizích lidí", pěstounka zde bude prostředníkem...).

  • V průběhu návštěvy se žadatelé osobně seznámí s dítětem, mohou sami o dítě pečovat - přebalit jej, převléci, nakrmit, chovat, hrát si s dítětem. Mají možnost se dotazovat pěstounky na zvyky dítěte, stravovací návyky, oblíbené hrátky a hračky, rituály, zvyky, oblíbené a neoblíbené činnosti apod. Pěstouni seznámí budoucí rodiče s Knihou života, kterou dítěti po dobu jejich péče vedli.
  • Před ukončením návštěvy sdělí žadatelé své rozhodnutí, zda dítě chtějí přijmout do péče nebo zda využijí možnosti se rozhodnout v daném časovém intervalu, kterými jsou po dohodě určené 3 dny. Vyjádření žadatelů sdělí přítomná sociální pracovnice na pracoviště NRP KÚ JčK. V případě kladného rozhodnutí žadatelů je možné naplánovat průběžné návštěvy dítěte.
Průběžné návštěvy dítěte

Průběžné návštěvy je možné uskutečnit v místě bydliště pěstounů na přechodnou dobu, v doprovodu pěstouna mohou budoucí osvojitelé na procházku s dítětem mimo byt pěstounů (za dítě stále zodpovídají pěstouni), po vzájemné dohodě v místě bydliště budoucích rodičů (pokud se domluví i s přespáním, kdy o dítě pečují budoucí rodiče, pěstounka je „po ruce" v případě potřeby).

  • Průběžných návštěv se mohou zúčastnit s budoucími rodiči také jejich blízcí příbuzní, vždy po předběžné dohodě s pěstouny (je třeba domluvit, návštěvy by neměly pěstounskou rodinu zatěžovat, chod rodiny by neměl být nějak zvlášť ovlivněn, doporuč. - návštěvy dopoledne, kdy jsou vlastní děti ve škole).
  • Průběžných setkání se mohou na základě vzájemného souhlasu mezi pěstouny a budoucími rodiči zúčastnit také biologické děti pěstounů. Pěstouni zaznamenají písemně průběh a obsah těchto návštěv, záznam předají KÚ JčK a OSPOD.

b) které je umístěno v ústavním zařízení

Přijímání mladšího dítěte do rodiny

V kojeneckém ústavu, dětském domově či jiném ústavním zařízení, kde je dítě umístěno, budou žadatelé nejdříve hovořit s jeho ředitelem, popř. sociální pracovnicí, psychologem, lékařem, vychovateli, které dítě důvěrně znají a od kterých se dozví ještě více podrobností o jeho životě než na krajském úřadu.

  • Tato návštěva je velice důležitá jak pro budoucí rodiče, tak pro pracovníky zařízení, neboť jejich stanovisko a hodnocení celkové situace musí být respektováno.
  • Pak proběhne samotný kontakt s dítětem, které by mělo být přiměřeně k svému věku na návštěvu s vámi připraveno pracovníky zařízení. Obvykle si s ním mohou žadatelé hrát v herně či jít někam na procházku do blízkého okolí.

Hned při první návštěvě není možné odvézt si dítě, ani si ho nelze vzít „na zkoušku" na víkend domů. Časové období, za jaké si budou moci budoucí osvojitelé dítě převzít do své péče, záleží na stáří dítěte, průběhu jeho dosavadního vývoje, aktuálním zdravotním stavu a vyřešení sociálně-právních otázek.

Pokud se jedná o kojence, pak si jej mohou odvézt domů po vyřízení nezbytných formalit (většinou již při druhé návštěvě).

Přijímání staršího dítěte do rodiny

Při přijímání staršího dítěte proběhne zpravidla více návštěv, které by měly především respektovat individuální požadavky a potřeby dítěte.

  • K předání dítěte do rodiny může dojít až tehdy, pokud se vzájemné vztahy mezi žadateli a dítětem zdárně vyvíjejí.
  • V této chvíli je velmi důležité, aby nedošlo k neuváženému a k předčasnému rozhodnutí. Proto jsou budoucí rodiče vždy upozorněni, aby byli trpěliví a nevynucovali si okamžité předání dítěte.
  • Teprve tehdy, až je odstraněna počáteční pochopitelná nedůvěra, nesmělost a odtažitost dítěte a je vytvořena oboustranná citová náklonnost, může být dítě svěřeno do nové rodiny.
Den převzetí dítěte do NRP

Den převzetí dítěte je předem domluven s ředitelem zařízení, obecním úřadem obce s rozšířenou působností příslušného dle trvalého bydliště dítěte a pracovištěm náhradní rodinné péče při krajském úřadu.

  • Rozhodujícím je dobrý zdravotní stav dítěte a připravenost rodiny. 

 

3. Péče před osvojením

Od 1. 1. 2014 rozhoduje o svěření dítěte do péče před osvojením soud.

Budoucí náhradní rodiče nejspíše budou muset být připraveni na větší počet návštěv dítěte v ústavním zařízení či u pěstounů na přechodnou dobu před jeho svěřením do jejich péče.

  • Péče před osvojením trvá minimálně 6 měsíců.
  • Dítě bude v péči budoucích osvojitelů na jejich náklad (to je stejné s dosavadní úpravou).
  • Po tuto dobu již biologický rodič nemá k dítěti vyživovací povinnost. Pokud to bude potřeba či to bude vhodné, bude tato péče trvat i déle. Soud nemůže rozhodnout o osvojení před uplynutím 6 měsíců, návrh na osvojení ale již v této době lze k soudu podat.
  • Po období předadopční či předpěstounské péče nastane vyřizování soudních záležitostí, se kterými vám opět pomůže sociální pracovnice OÚ obce s rozšířenou působností. S ní můžete konzultovat veškeré nejasnosti vztahující se k vyřizování úředních záležitostí.

Až budete mít dítě doma, nezapomeňte mu vyprávět příběh o tom, jak se přihodilo, že teď patříte k sobě a můžete být spolu. „Jak na to" vás naučí na kursu přípravy pro budoucí rodiče, který je součástí odborného posouzení zájemců o NRP.

 

4. Nestátní subjekty

Jedině stát je oprávněn zprostředkovávat náhradní rodinnou péči.

Při vyhledávání budoucích rodičů pro děti do osvojení či pěstounské péče však mohou pomáhat právnické či fyzické osoby, které k tomu jsou tzv. pověřeny. Více info viz Sociální portál JčK / Pomáháme / Ochrana dětí sociálně-právní / Pověření k výkonu SPOD.

  • Pokud se dítěti nepodaří najít přes krajská pracoviště vhodné rodiče, pak stát spolupracuje s nestátními subjekty, které se snaží nalézt vhodné rodiny, např. prostřednictvím jimi vydávaných časopisů nebo prostřednictvím individuálních náborů (medailonky na sociálních sítích).

Hlavní úlohou nestátní subjektů je zejména uzavírání tzv. Dohod o výkonu pěstounské péče a pomoc pěstounským rodinám při výkonu pěstounské péče.