U autistických poruch je narušeno fungování ve třech základních oblastech

1. v oblasti sociálních dovedností, 
2. komunikaci,
3. představivosti.

V oblasti komunikace chybí či je omezená gestikulace. Postižení má za následek neschopnost či omezenou schopnost fantazijní hry (samostatné nebo kolektivní), neschopnost vzájemně zahajovat a udržovat konverzaci a další specifické zvláštnosti v komunikaci (opakování slov či celých pasáží, zvláštní otázky a odpovědi a další).

V oblasti představivosti a specifických zájmů porucha autistického spektra způsobuje nutkavé (ritualizované) chování, zvláštní zájmy a jejich omezenost, neobvyklé smyslové zájmy. Dále mohou být přítomny motorické stereotypie (opakující se stereotypní pohyby končetinami nebo celým tělem).

Postižení v oblasti sociálních dovedností má za následek neschopnost (či sníženou schopnost) navazovat vztahy s ostatními lidmi a vrstevníky. Dítě nechápe pravidla sociálního fungování, není schopné využívat neverbální komunikaci jako prostředek k sociálnímu dorozumívání s ostatními lidmi.

Včasná diagnostika PAS je velmi důležitá. Při brzkém a správné odhalení této poruchy, je možné zvolit adekvátní vzdělávací program pro dítě a edukovat rodinu o nemoci a zabránit tak následné traumatizaci dítěte i jeho rodiny.

První odchylky ve vývoji dítěte mohou být patrné již ve věku 12 až 18 měsíců. V ČR provádí pediatři plošný dotazníkový test pro určení PAS (tzv. screening PAS u batolat), a to v rámci preventivní prohlídky dětí ve věku 18 měsíců. V případě podezření na PAS odkáže pediatr rodiče na odborníka (pedopsychiatr, služba raná péče, psycholog).

Za včasný záchyt se považuje diagnostika do dvou až dvou a půl let věku. Někdy se atypický vývoj začne projevovat až ve chvíli, kdy dítě musí začít fungovat v kolektivu a kdy se začne zvyšovat tlak na používání sociálních a komunikačních dovedností a samostatnost. Zároveň některé příznaky ve věku nad 5 – 6 let ustupují a objevují se nové symptomy, které se dají někdy přiřadit i k jiným psychickým poruchám. S tím souvisí fakt, že rozpoznání PAS ve vyšším věku dítěte může být více komplikované, a to zvláště u dětí s normálním intelektem, než při diagnostice autismu do 6 let věku dítěte.

U dětí s PAS si rodiče mohou všimnout některých odlišností od vrstevníků. Například to mohou být následující odchylky od normy:

• Opoždění řečového vývoje oproti stejně starým dětem.
• Problémy ve vrstevnickém kolektivu, nezapojení do kolektivu v MŠ i ve třídě ZŠ. Tyto děti většinou nevyhledávají kontakt s vrstevníky nebo zvláštním způsobem. 
• Chovají se sociálně nepřiměřeně, necitelně, vyhýbají se očnímu kontaktu. 
• Nechápou pravidla společenského chování. 
• Odmalička si hrají jinak než vrstevníci, většinou si nehrají s hračkami či je používají jinak než ostatní děti. 
• Mají zájem o to, jak věci fungují, rozebírají předměty či hračky. Zajímají se např. o techniku, přístroje a odborné encyklopedie.
• Mají neobvyklou náklonnost k různým předmětům (provázky, hadice, papíry, knoflíky apod.). 
• Mají záchvaty vzteku a agrese, dítě dokáže být agresivní i vůči sobě (kousání, štípání, bití do hlavy, bouchání hlavou do předmětů). 
• V řeči nezřídka užívají vulgarismy, a to i když jim nerozumí. Jejich řeč je zvláštní, někdy jakoby dospělá (pseudo-dospělá), mají často dlouhé slovní projevy bez ochoty přerušení řeči (monology), opakují věty či slova, které slyší. Nerozumí neverbální komunikaci ostatních, sami používají gestikulaci omezeně. 
• Objevují se abnormální smyslové reakce (vše očichává, strká do pusy, nesnese dotek určitých materiálů). 
• Dítě nesnáší změny, trvá na vykonávání rutinních rituálů, které nemají funkční charakter. 
• Dítě se často bojí věcí, které mu nemohou ublížit.  

Přítomnost některých z uvedených nemusí nutně znamenat PAS a naopak – přestože některé odchylky nejsou zaznamenány, může se jednat o PAS. Vždy je nutné konkrétní situace komunikovat s pediatrem.

Dosud neexistuje klasická medicínská léčba autismu, která by dokázala odstranit příčinu nemoci. Včasné a správné přístupy rodiny a školy ve spolupráci se všemi odborníky věnujícími se PAS, dokážou zmírnit projevy autismu a pomoci dětem s PAS v rozvoji sociálních a komunikačních dovedností.

Dítě se zdravotním postižením (tj. i dítě s PAS) má právo na tzv. podpůrná opatření. Jsou to taková opatření, která mu umožní překonat jeho znevýhodnění. Jejich vhodnost zhodnotí pedagogicko-psychologická poradna (PPP) nebo speciálně pedagogické centrum (SPC).

Jedním z nich je asistent pedagoga, který dítěti pomáhá i se sebeobsluhou a pohybem ve škole nebo na školních akcích. SPC či raná péče mohou např. s dětským lékařem vytipovat druhy cviků, které jsou pro dítě bezpečné a vhodné. SPC/PPP svá doporučení zašlou kromě školy i jiným školským zařízením, která by Vaše dítě rádo navštěvovalo. Škola má povinnost podpůrná opatření zajistit.

Potřebuje-li dítě s PAS u aktivit jako například orientace, komunikace, hygiena, toaleta, oblékání mnohem větší pomoc než jeho vrstevníci, případně musí-li se na něj každodenně dohlížet i u činností, které jeho vrstevníci již běžně zvládají sami, je možné obrátit se na úřad práce s žádostí o příspěvek na péči (podkladem jsou lékařské zprávy).